Angiologie
Prováděná vyšetření:
Zajištujeme komplexní ultrazvukovou diagnostiku cévních onemocnění. Jedná se o zcela neinvazivní vyšetření průchodnosti tepen a žil dolních nebo horních končetin. Vždy se hodnotí změny cévní stěny či jejího obsahu včetně patologických struktur. Díky dostupnosti vyšetření lze získat velmi podrobné informace o případném zúžení či uzávěru tepen díky barevnému mapování. Obraz je zachycen pomocí ultrazvukové sondy, která se pohybuje nad oblastí zájmu. Základní varianty, které naše pracoviště provádí, jsou následující:
Vyšetření hlavních cév zásobujících mozek – karotidy (krkavice neboli krční tepny) a vertebrální tepny (páteřní tepny). Jedná se o klíčové vyšetření pro pacienta s vysokým rizikem cévní mozkové příhody. Pro pacienty po různých intervencích na karotidách (krčních tepnách) je toto vyšetření nejlepší metodou sledování efektu zákroků. Vyšetření je neinvazivní a nepotřebuje žádnou přípravu.
Vyšetření hlavních tepen na dolních končetinách využívané zejména u pacientů trpících Ischemickou chorobou dolních končetiny (ICHDK), kdy dochází ke zhoršenému prokrvení tkání dolních končetin vlivem zúžení nebo úplného uzávěru tepen, způsobenému nejčastěji Aterosklerózou. Vyšetření je určeno k diagnostice postižení tepen a ke kontrole stavu po revaskularizačních výkonech (chirurgické překlenutí zúžených úseků či uzávěry věnčitých tepen periferním bypassem, angioplastika (roztažení tepny) nebo implantace periferních stentů).
Vyšetření hlavních žil na dolních končetinách kontroluje jejich průchodnost, je základním vyšetřením pro určení žilního původu otoků na dolních končetinách a díky vysoké citlivosti dokáže včas vyloučit akutní žilní trombózu. Dále se používá ke sledování obnovení průchodnosti žil po léčbě a ke zhodnocení všech stavů s tím spojených.
Vyšetření hlavních tepen na horních končetinách kontroluje průchodnost těchto cév zejména u pacientů trpících bolestí horních končetin, pacientů s rozdílnými hodnotami tlaků nebo u pacientů s podezřením na Syndrom horní hrudní apertury (TOS syndrom), kdy dochází k útlaku nervově cévního svazku zásobujícího horní končetiny.
Vyšetření hlavních tepen na horních končetinách se provádí u všech stavů spojených s otokem horních končetin nebo barevných změn kůže v důsledku špatného prokrvování. Tato metoda dokáže zjistit poruchu odtoku krve v žilách z distální časti horní končetiny (ruka a prsty) směrem do srdce. Je to vysoce citlivá metoda, která objasní původ otoků, hodí se zejména v případě útlaku či podezření na významnou chronickou lymfatickou nedostatečnost při poruše odtoku mízy vedoucí k míznímu otoku (lymfedém).
Vyšetření břišní aorty a viscerálních tepen. Toto vyšetření se provádí u pacientů s podezřením na aneurysma abdominální aorty (výduť neboli rozšíření břišní aorty) nebo naopak s podezřením na zúžení abdominální aorty. Je hlavní metodou sledování pacientů po implantaci aortálního stentgraftu (EVAR), který zajišťuje snížení tlaku na oslabenou stěnu tepny vlivem výdutě. Oproti CT vyšetření není toto vyšetření zatíženo radiací. Vyšetření vykazuje nejlepší výtěžnost, pokud je pacient na lačno.
Ultrazvukové vyšetření využívané u pacientů s podezřením na hlubokou žilní trombózu (Flebotrombóza), kdy v hlubokých žilách vznikají krevní sraženiny (tromby).
Ultrazvukové vyšetření využívané u pacientů s podezřením na povrchovou žilní trombózu. Ta je často provázena zánětem (Tromboflebitida) ve formě zarudlých, teplých a bolestivých pruhů na kůži.
U nemocného s podezřením na akutní tepenný uzávěr je toto vyšetření nutné provést urgentně vzhledem k riziku ireverzibilní ztráty končetiny (nevratné poškození vedoucí k amputaci).
Vyšetření je dostupné v rámci hodin a při pozitivním nálezu je nemocný odeslán akutně do nemocnice.
Endovenózní léčba je na rozdíl od klasické chirurgické léčby neinvazivní způsob léčby křečových žil pomocí několika metod jako jsou Laser (EVTL metoda), MOCA (Mechano-chemická ablace) nebo Sklerotizace.
Barevné mapování povrchového žilního systému zobrazuje všechny důležité žilní kmeny a jejich toky na dolních končetinách a jejich stav před eventuálním invazivním zákrokem. Na základě tohoto vyšetření lze vybrat nejvhodnější metodu řešení chronické žilní nedostatečnosti (tzv. varixy, křečové žíly). Vyšetření je časově náročné, vyžaduje vysokou úroveň zkušeností s endovenózními výkony a provádí je většinou sám operatér (doc. Lubanda nebo dr. Mitáš).
Ultrazvukové vyšetření za účelem vyloučení jiných cévních příčin otoků dolních končetin, kdy je hodnocen rozsah a struktura otoku. U primárního lymfedému dochází k otoku bez známé příčiny (anomálie mízního systému, případně geneticky podmíněné otoky), u sekundárního lymfedému se jedná např. o pooperační, poinfekční nebo potraumatickou příčinu otoku. Pro pacienty s vysokou pravděpodobností chronické lymfatické insuficience (chronické žilní nedostatečnosti) doplňujeme diagnostiku vždy ještě o Lymfoscintigrafické vyšetření, které hodnotí průběh a rychlost toku mízy mízními cévami a je tak možné posoudit podíl lymfatické nedostatečnosti na otoku vyšetřované končetiny.
Neinvazivní hodnocení průtoku tepenného systému pomocí pletysmografických čidel z konečků prstů na horních nebo na dolních končetinách.
Neinvazivní hodnocení průtoku tepenného systému pomocí pletysmografických čidel z konečků prstů na horních nebo na dolních končetinách. Vyšetření se provádí v klidu a po provokačních testech (většinou chladem). Raynaudův syndrom provází náhlé, intenzivní a obvykle bolestivé zúžení krevních cév, postižená místa silně zblednou a zchladnou a následuje bodavá bolest nebo mravenčení.
Neinvazivní měření funkce žilního systému dolních končetin pomocí speciálního čidla připevněného nad vnitřní kotník a stanovení závažnosti žilní poruchy. U žilního refluxu dochází ke špatnému fungování chlopní, které zajišťují tok krve zpět do srdce, nejčastěji z důvodu poškození nebo nemoci.
Jedná se o neinvazivní měření parciálního tlaku kyslíku na povrchu tkání. Metoda je vhodná pro diagnostiku a sledování pacientů s cukrovkou. Dále jsou sledováni i pacienti trpící Ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK), zejména pacienti v nejvyšším stadiu (tzv. Kritická končetinová ischemie), kdy hrozí vysoké riziko ztráty končetiny. Při ischemické chorobě dolních končetin dochází ke zhoršenému prokrvení tkání dolních končetin vlivem zúžení nebo úplného uzávěru tepen, způsobenému nejčastěji Aterosklerózou. Hodnoty vyšetření pod 30mmHg jsou významně patologické (upozorňují na chorobu).
Index kotníkových tlaků (ABI, Ankle Brachial Index, Index kotník-paže) je měření arteriálních tlaků na paži a na kotníku a určení jejich poměru. Vyšetření je prováděno pomocí speciálních manžet připevněných na paži a na kotníku, kdy vše zaznamenává automatický specializovaný pletysmografický přístroj. Vyšetření je neinvazivní, nebolestivé a jeho cílem je detekce asymptomatické aterosklerózy. Pokles indexu ABI pod 0,9 signalizuje možný rozvoj anginy pectoris, infarktu myokardu, srdečního selhání, Chronické ischemické choroby dolních končetin (ICHDK) nebo Cévní mozkové příhody (CMP). Je indikátorem zvýšeného rizika kardiovaskulárních komplikací.
Metoda palcového tlaku (TBI, Toe Brachial Index, Index palec-paže) je měření tlaku na paži a na palci a určení jejich poměru. Podává přesnější výsledky než měření ABI, jelikož arterie (cévy) na palci jsou méně zatíženy kalcifikací (ukládání vápníku ve tkáních). Vyšetření je prováděno pomocí speciálních manžet připevněných na paži a na palci u nohy, kdy vše zaznamenává automatický specializovaný pletysmografický přístroj. Vyšetření je neinvazivní a nebolestivé a jeho cílem je detekce asymptomatické aterosklerózy. Toto vyšetření je vhodné zejména u pacientů s neměřitelným tlakem na kotníku.
Jedná se o měření klaudikačního intervalu při chůzi na pohyblivém chodníku za standardních podmínek (standardní rychlost a sklon). Klaudikační bolest naznačuje stupeň poškození tepen dolních končetin u pacientů trpících Chronickou ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK). Při chůzi na pohyblivém chodníku za standardních podmínek se dostaví silná až křečovitá bolest, která po zastavení rychle odezní. Vzdálenost, kterou nemocný ujde bez bolesti, se označuje jako klaudikační interval. Pokud v průběhu léčby u pacientů trpících Chronickou ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK) nebo u pacientů po cévní intervenci dochází ke zkracování intervalu, tedy vzdálenosti, kterou pacient ujde bez bolesti, průběh onemocnění se zhoršuje, a naopak.
Jedná se o metodu vyšetření kapilár nehtového lůžka, která je neinvazivní a hraje významnou úlohu v diagnostice časných stádií systémových onemocnění pojiva (SOP). Umožňuje vyloučit sekundární Raynaudův fenomén (náhlé, intenzivní a obvykle bolestivé zúžení krevních cév, postižená místa silně zblednou a zchladnou a následuje bodavá bolest nebo mravenčení), případně s vysokou přesností potvrdit jeho příčinu v případech sklerodermie, CREST syndromu a dermatomyozitidy. Další sledování pacientů je vyžadováno i v případě pouze hraničního nálezu.
Další doplňková vyšetření a invazivní výkony v Kardiologii a Angiologii zajišťujeme ve spolupráci s předními renomovanými pražskými kardiocentry a klinikami. Naše pacienti jsou referováni do Všech pražských kardiocenter, kdy se snažíme respektovat pacientovy preference. Odesíláme zejména do kardiocentra Ústřední Vojenské Nemocnice UVN, Všeobecné Fakultní nemocnice VFN, Nemocnice na Homolce, Fakultní Nemocnice Motol a IKEM.